|
| |
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hodysová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě v současné době nejdiskutovanější okolnosti vylučující protiprávnost (obrany) v mezinárodním trestním právu: tíseň a jednání na rozkaz nadřízeného nebo vlády. První z nich vyplývá ze situace, ve které je pachatel hrozbou donucen ke spáchání zločinu podle mezinárodního práva. Druhá se zabývá otázkou, zdali by osoba měla být zodpovědná za zločin spáchaný na rozkaz vlády nebo nadřízeného. Vzhledem ke struktuře armády není překvapením, že se tyto dvě okolnosti vylučující protiprávnost vyskytují v mnoha případech současně a dokonce mají původ ve stejné události. Přitom bychom je neměli vzájemně zaměňovat. Cílem diplomové práce je analyzovat nejvýznamnější rozhodnutí vztahující se k tomuto tématu a zjistit, co ovlivnilo formulaci článků Římského statutu, které upravují tíseň a rozkaz nadřízeného. Práce také zkoumá kvalitu této úpravy a přináší dílčí návrhy de lege ferenda. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a popisuje použitou metodologii a strukturu práce. Kapitola dva se zabývá obecně okolnostmi vylučujícími protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Kapitola rozebírá odlišný původ okolností v této oblasti práva, představuje všechny obrany uznané Římským statutem a...
|
|
|
When sexual violence is weaponised: CRSV through the prisim of the international criminal law.
Opat, Tomáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Sexuální násilí jako zbraň: CRSV z pohledu mezinárodního trestního práva Abstrakt Cílem této práce je popsat právní úpravu zákazu sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech, se zaměřením na přístup mezinárodního trestního práva. Tato práce se ve svých šesti částech věnuje především úpravě obsažené ve statutech ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a v Římském Statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich rozhodnutími v otázkách sexuálního násilí. První část seznamuje čtenáře se základními pojmy týkajícími se sexuálního násilí a hlavními termíny, které jej budou při čtení práce provázet. Kromě toho se také krátce věnuje agendě: Ženy, mír a bezpečnost, která byla založena rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 a zakotvuje, mimo jiné, nutnost mezinárodního úsilí v boji proti sexuálnímu násilí v ozbrojených konfliktech. Druhá část se věnuje historickému ukotvení zákazu sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech a vývoji v přístupu mezinárodního práva k tomuto zločinu od obecných zákazů znásilnění až po konkrétní úpravu v mezinárodním právu a statutech mezinárodních trestních tribunálů a Mezinárodního trestního soudu. V další části se tato práce zabývá obecně ad hoc mezinárodními trestními tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a Mezinárodním trestním soudem, jejich vznikem a základním právním...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Vliv Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii na mezinárodní trestní právo s přihlédnutím k rozsudkům o bosenských Srbech
Kohoutová, Marie ; Hofmeisterová, Karin (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na změny v mezinárodním trestním právu po vytvoření Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Vliv na mezinárodní trestní právo zkoumá zejména na vybraných rozsudcích týkajících se bosenských Srbů. Využívá k tomu především rozboru primárních zdrojů, jako jsou rozsudky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, jeho zakládající dokumenty nebo rezoluce OSN, a dále analýzu odborné literatury týkající se mezinárodního práva a historických souvislostí konfliktu v Bosně a Hercegovině. Práce došla k závěru, že ICTY měl nepochybně významný vliv na další fungování mezinárodního trestního práva, neboť byl po Norimberském tribunálu první soudní institucí svého druhu po téměř padesáti letech. Jeho přínos je vidět na nespočtu právních definic, které vytvořil nebo zpřesnil, a také na zpřesnění výčtu skutkových podstat několika zločinů podle mezinárodního práva.
|
|
|
Generál prof. JUDr. Bohuslav Ečer
Dudáš, Michal ; Koura, Petr (oponent) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Ve své rigorózní práci jsem se zaměřil na českého právníka a teoretika právní vědy Bohuslava Ečera, který se svou pracovitostí a oddaností stal jedním z hlavních ideologů mezinárodního trestního práva. Byl to právě on, kdo reprezentoval Československo v průběhu Norimberských procesů po skončení druhé světové války. Dále jsem sledoval jeho život po ukončení procesů s nacistickými zločinci, kdy se Bohuslav Ečer dostal do hledáčku StB a byl proti němu připravován vykonstruovaný politický proces. KLÍČOVÁ SLOVA Klíčová slova: Bohuslav Ečer, válečné zločiny, Norimberské procesy, mezinárodní trestní právo, mezinárodní vojenský tribunál, Hermann Göring, Joachim Ribbentrop, Hans Lammers, Kurt Daluege, Wilhelm Keitel, StB
|
|
|
Generál prof. JUDr. Bohuslav Ečer
Dudáš, Michal ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na českého právníka a teoretika právní vědy JUDr. Bohuslava Ečera, který se svou pracovitostí a oddaností stal jedním z hlavních ideologů mezinárodního trestního práva. Byl to právě on, kdo reprezentoval Československo v průběhu Norimberských procesů po skončení druhé světové války.
|
|
|
Rozvoj mezinárodního trestního práva v kontextu války v bývalé Jugoslávii
Hlaváček, David ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta David Hlaváček ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO TRESTNÍHO PRÁVA V KONTEXTU VÁLKY V BÝVALÉ JUGOSLÁVII Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Katedra mezinárodního práva Datum uzavření rukopisu: 21. ledna 2015 Shrnutí práce: V úvodním historickém exkurzu (kapitola druhá) se práce pokouší nahlédnout do podstaty válečného konfliktu na území bývalé Jugoslávie a jmenovat alespoň základní příčiny tohoto ostudného období novodobé evropské historie. Následně (v kapitole třetí) se zaměřuje na dopad probíhající války na reakce mezinárodního společenství a zkoumá, jaké konkrétní kroky byly učiněny na univerzální platformě zřízené i pro tyto účely, na půdě Organizace spojených národů. Nejvýznamnější z nich je bezesporu ustavení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který se zabývá zločinem genocidy, zločiny proti lidskosti, závažnými porušeními Ženevských úmluv a porušením zákonů a obyčejů války. Prvně po čtyřiceti letech tak došlo k faktické aplikaci mezinárodního trestního práva, které do té doby sice vznikalo, ale neexistovala instituce, která by v oblasti mezinárodního trestního soudnictví disponovala působností jej vynucovat. Následně (v kapitole čtvrté) se proto práce věnuje popisu charakteru Tribunálu a některých s tím...
|
host ::
RSS.